Česko jako parlamentní monarchie?
Téma
Jednání kulatého stolu s názvem „Česko jako parlamentní monarchie“ se uskutečnilo 9. června 2026 v Poslanecké sněmovně. Cílem akce bylo otevřít odbornou a politickou debatu o možnosti, významu a hranicích úvah o parlamentní monarchii v českém prostředí. Debata nebyla zamýšlena jako snaha o okamžitou změnu politického systému, ale jako prostor pro hledání inspirace v hodnotách kontinuity, stability a nadstranickosti, které jsou s tímto zřízením spojovány.
Jednání se věnovalo historickým, politologickým, ekonomickým a právním aspektům monarchistického uspořádání, přičemž reflektovalo i současné problémy české politiky, jako je polarizace společnosti po zavedení přímé volby prezidenta.
Hlavní body
Zdeněk Prázdný (Český královský institut) — Zdůraznil sjednocující roli panovníka v kontrastu s polarizací při prezidentských volbách.
Pavel Fabíny (historik a politolog) — Kritizoval způsob vzniku republiky v roce 1918 a upozornil na negativní dopady přímé volby prezidenta.
Lukáš Kovanda (Trinity Bank) — Argumentoval ekonomickými výhodami monarchie: lepší rating, nižší náklady na dluh a garance vlastnických práv.
Jiří Šouša (Právnická fakulta UK) — Zaměřil se na ústavněprávní rovinu a nezměnitelnost materiálního jádra ústavy.
Petr Kolář (Parlamentní institut) — Analyzoval čtyři modely konstituční monarchie a jejich stabilitu.
Zdeněk Hraba (senátor) — Monarchii vnímá jako plnohodnotnou alternativu a vyzdvihl nezávislost panovníka na stranické soutěži.
Helena Válková (poslankyně) — Vyjádřila skepsi k monarchii jako budoucnosti pro český politický národ.
Marek Výborný (poslanec) — Ocenil otevření debaty, ale upozornil na historicky zakořeněný odpor Čechů k autoritám.
Karel Haas (poslanec) — Vyjádřil obavy z institucionální nestability při pokusu o komplexní změnu ústavy.
Karel Dvořák (poslanec) — Deklaroval se jako přesvědčený republikán a zastánce institucionální reprezentace hodnot.
Libor Vondráček (poslanec) — Upozornil, že pro svobodnou společnost je důležitější svoboda jednotlivce než forma vlády.
Výsledek
Formální výsledek nebyl stanoven, neboť šlo o diskuzní kulatý stůl. Dominoval konsenzus, že debata o parlamentní monarchii je legitimní a obohacující pro pochopení fungování státu. Převládající postoj politiků však zůstal skeptický k reálné možnosti či potřebě změny ústavního zřízení v současné době, přičemž byla zdůrazněna hluboká zakořeněnost republikánské tradice v české společnosti.
Výrazné momenty
9. 6. 2026
Česko jako parlamentní monarchie?
Z osmi nejúspěšnějších ekonomik EU z hlediska HDP v přepočtu na obyvatele je hned pět se zřízením monarchistickým.
Lukáš Kovanda, Trinity Bank · 4/03:39
9. 6. 2026
Česko jako parlamentní monarchie?
Monarchie nabízí autoritu, která nestojí principiálně na soutěži, což posouvá moc směrem k nadstranickému systému.
Zdeněk Hraba, Senát · 7/07:14
9. 6. 2026
Česko jako parlamentní monarchie?
Česká společnost je do určité míry ovlivněna švejkovstvím nebo odporem k autoritám, což limituje úvahu o respektování panovníka.
Marek Výborný, Poslanecká sněmovna · 8/08:28
Kontroverzní výroky
9. 6. 2026
Česko jako parlamentní monarchie?
Zdeněk Prázdný navrhl uspořádat podobný panel v Senátu s podtitulem „Změna řádového dne“, čímž zpochybnil význam 28. října jako státního svátku.
Zdeněk Prázdný, Český královský institut · 13/06:05
Poznámky k přepisu
Přepis obsahuje opakující se halucinace (např. „Přepis je v češtině...“) a občasné výpadky textu, které byly při shrnutí ignorovány.