Seminář „Dějiny soužití Čechů a Němců: Stýkání a potýkání“
Téma
Seminář se zabýval historickými vztahy mezi Čechy a Němci, přičemž hlavním impulsem pro jeho konání byl plánovaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Cílem akce bylo kriticky reflektovat dějiny česko-německého soužití, vyvrátit historické mýty a odsoudit revizionistické tendence.
Seminář se zaměřil na interpretaci dějin jako nástroj politického boje a zdůraznil potřebu zachování národní suverenity a kritického pohledu na poválečné vyrovnání a odsun Němců.
Hlavní body
Tomáš Okamura (SPD) — Zdůraznil, že odsun Němců byl výsledkem mezinárodních dohod velmocí a reakcí na nacistické zločiny. SPD připravila usnesení odsuzující sjezd v Brně a usiluje o jeho přijetí v Poslanecké sněmovně. Uvedl, že Německo by mělo zaplatit válečné reparace v odhadované výši 18 000 miliard korun.
Tomáš Doležal (poslanec, organizátor) — Uvedl seminář a zdůraznil, že akce navazuje na předchozí seminář o prezidentu Benešovi. Kritizoval konání sjezdu v Brně jako „hanebnou skvrnu“.
Michal Téra (historik, slavista) — Argumentoval, že konflikt mezi Čechy a Němci je mnohem starší než nacismus a pramení ze střetu národního státu s imperiální myšlenkou. Zpochybnil existenci „sudetských Němců“ jako historické entity a označil tento pojem za politický konstrukt vytvořený koncem 19. století.
Jiří Hejlek (filozof, bohemista) — Zaměřil se na dějiny ideí a politickou filozofii. Tvrdí, že odsun byl humánní alternativou a nezbytností pro budoucí soužití. Navrhl 1. srpen jako skutečný konec války a den osvobození.
Vojtěch Šustek (historik, archivář) — Podrobně popsal roli českomoravských Němců během heidrichiády. Uvedl konkrétní případy udavačství a aktivní účasti místních Němců v represivním aparátu, čímž podpořil tezi o jejich přímé spoluodpovědnosti za nacistické zločiny.
Michal Klusáček (ČSNS) — Sdílel osobní zkušenost z práce v Německu. Charakterizoval současnou německou společnost jako vysoce konformní, což podle něj umožnilo nástup nacismu v minulosti a dnes vede k přijetí zelené ideologie a nekontrolované migrace.
Výsledek
Jednání nemělo formální hlasovací výstup, ale vyústilo v konsenzus mezi řečníky a účastníky o nutnosti odmítnout revizionistické snahy sudetoněmeckých spolků. Dominujícím postojem byla kritika současné německé politiky a odmítnutí kolektivní viny či omluv za odsun Němců.
Výrazné momenty
4. 5. 2026
Seminář „Dějiny soužití Čechů a Němců: Stýkání a potýkání“
Německý nepřátelský majetek, který bude započten do reparačních podílů, bude zahrnovat i majetek, který ve skutečnosti je německým nepřátelským majetkem.
Tomáš Okamura, SPD · 1/07:05
4. 5. 2026
Seminář „Dějiny soužití Čechů a Němců: Stýkání a potýkání“
Sudečtí Němci nebyli svedeni nacismem v třicátých letech, oni ho prostě vytvořili.
Jiří Hejlek, filozof · 12/00:18
4. 5. 2026
Seminář „Dějiny soužití Čechů a Němců: Stýkání a potýkání“
Němci jsou především konformní; tato jejich vlastnost umožnila nástup nacismu, ale umožnila také zavedení environmentalismu jako nové ideologie.
Michal Klusáček, ČSNS · 16/09:01
Kontroverzní výroky
4. 5. 2026
Seminář „Dějiny soužití Čechů a Němců: Stýkání a potýkání“
Jiří Hejlek navrhl, aby se 1. srpen stal oficiálním „Dnem osvobození“ místo 8. či 9. května, protože podle něj válka pro Čechy skončila až podpisem Postupimské dohody.
Jiří Hejlek, filozof · 7/08:01
4. 5. 2026
Seminář „Dějiny soužití Čechů a Němců: Stýkání a potýkání“
Michal Klusáček označil Německo za iniciátora zániku evropské kultury kvůli jeho migrační politice a konformitě.
Michal Klusáček, ČSNS · 16/08:15
Poznámky k přepisu
Přepis obsahuje četné chyby v diakritice a useknutá slova, což však nebránilo pochopení hlavních argumentů řečníků. Části záznamu byly srozumitelné.