Národní paměťové instituce v zemích V4
Téma
Konference se zaměřila na roli a fungování národních paměťových institucí v zemích Visegrádské čtyřky (V4) při vyrovnávání se s totalitní minulostí (nacistickou a komunistickou). Cílem bylo sdílet zkušenosti s transformací bezpečnostních složek, zpřístupňováním archivů, vyšetřováním zločinů a vzděláváním mladé generace.
Jednání zdůraznilo, že paměťová agenda není pouze historickou záležitostí, ale klíčovým prvkem demokratické odolnosti (rezilience) států v kontextu současných hybridních hrozeb a ruského imperialismu. Účastníci diskutovali o rozdílných modelech institucí, problémech s personální kontinuitou bývalých struktur a nutnosti mezinárodní spolupráce při uchovávání historické pravdy.
Hlavní body
Pavel Žáček (Poslanec, ČR): Organizátor konference. Zdůraznil ztrátu času v 90. letech kvůli sporům o otevírání archivů. Upozornil na riziko „zacyklení“ diskuse a nutnost bránit se bagatelizaci zločinů.
Marek Mutor (Platforma evropské paměti a svědomí): Zdůraznil, že paměťová agenda je dnes defenzivním prvkem národní bezpečnosti. Prosazuje vytvoření pan-evropského paměťového centra v Bruselu.
Karol Polejowski (IPN, Polsko): Prezentoval rozsáhlé aktivity polského IPN (94 km archiválií, 2500 zaměstnanců, rozpočet cca 120 mil. EUR).
Michal Miklovič (ÚPN, Slovensko): Popsal fungování ÚPN, který vznikl v roce 2002. Upozornil na úspěšnou personální rekonstrukci mocenského aparátu.
Čeh Mendegiš (Historický archiv státních bezpečnostních služeb, Maďarsko): Představil maďarský model archivu, který je podřízen parlamentu. Upozornil na využívání AI při analýze digitalizovaných textů.
Mikuláš Kroupa (Post Bellum, ČR): Prezentoval projekt „Paměť národa“. Zdůraznil nezávislost občanského sektoru, který dokáže efektivně sbírat orální historii (20 000 výpovědí).
Jan Mrzena (Rada ÚSTR, ČR): Upozornil na legislativní riziko (paragraf 17 zákona o ÚSTR), který v roce 2030 hrozí zánikem samostatnosti Archivu bezpečnostních složek.
Dalibor Sypták (ÚDV, ČR): Popsal roli Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu jako orgánu činného v trestním řízení. Uvedl, že za 30 let bylo obviněno 318 osob.
Výsledek
Konference potvrdila konsenzus o nezbytnosti existence paměťových institucí jako garantů historické pravdy. Dominujícím postojem je obava z politických tlaků, které se snaží omezit přístup k archivům nebo zpochybnit význam vyrovnávání se s minulostí. Účastníci se shodli na potřebě hlubší spolupráce v rámci V4 a na nutnosti modernizace metod (AI, digitální přístup) při zachování nezávislosti institucí.
Výrazné momenty
20. 4. 2026
Národní paměťové instituce v zemích V4
Paměť bez pravidelnosti je jen vzpomínka, spravedlnost bez paměti není možná.
Dalibor Sypták, ÚDV · 34/04:16
20. 4. 2026
Národní paměťové instituce v zemích V4
Pokud archiv zůstane anebo nezůstane po roce 2030 nezávislou institucí, přesto tuto oblast čeká na vyhnutný generační skok.
Petr Vrndek, Archiv bezpečnostních složek · 32/04:11
Kontroverzní výroky
20. 4. 2026
Národní paměťové instituce v zemích V4
Kritizoval zrušení Rady vlády pro paměťovou agendu a nejasný osud finančních prostředků (20–30 mil. Kč), které měly být na tuto agendu vyčleněny.
Pavel Žáček, Poslanecká sněmovna ČR · 22/08:00
20. 4. 2026
Národní paměťové instituce v zemích V4
Uvedl, že organizace čelí na Slovensku paralyzující půlroční kontinuální kontrole všech dokumentů ze strany státu.
Mikuláš Kroupa, Post Bellum · 24/06:04
Poznámky k přepisu
Přepis obsahuje četné technické chyby a opakující se nesmyslné fráze (např. „Národní paměťové instituce v zemích V4...“), které byly pro účely shrnutí ignorovány.