Kulatý stůl „Penzijní fondy a reforma jejich fungování v ČR“
Téma
Kulatý stůl, konaný 13. dubna 2026 v Poslanecké sněmovně, se zaměřil na reformu třetího pilíře penzijního systému v ČR. Cílem bylo najít nadstranickou shodu na parametrických změnách, které by zvýšily atraktivitu a efektivitu penzijního spoření pro občany. Diskuse reagovala na demografické výzvy a potřebu zajistit občanům důstojný příjem ve stáří prostřednictvím kapitálového pilíře, který by doplňoval průběžný systém.
Hlavním iniciátorem odborného podkladu byl institut IDEA při CERGE-EI, jehož experti představili návrh reformy založený na zvýšení výnosů a prodloužení doby spoření, nikoliv na zvyšování úložek.
Hlavní body
Filip Pertold a Lukáš Nádvorník (IDEA - CERGE-EI) — Představili model pro zvýšení náhradového poměru z 8 % na 29 %. Navrhují nízkonákladovou „strategii životního cyklu“ a snížení poplatků z cca 2 % na 0,5–0,7 %.
Vladimír Bezděk (ekonom) — Navrhuje zrušení každoroční garance nezáporného výnosu u transformovaných fondů pro umožnění odvážnějšího investování.
Miroslav Zámečník (ekonom) — Kritizuje absenci automatického zápisu (auto-enrollment) a navrhuje využít penzijní kapitál jako zajištění pro hypotéky.
Jiří Rusnok (ekonom) — Zdůrazňuje, že třetí pilíř má být pouze doplňkem a varuje před přehnaným optimismem ohledně výnosů kapitálových trhů.
Radek Moc (Asociace penzijních společností ČR) — Potvrdil připravenost sektoru na strategii životního cyklu a zdůraznil potřebu komplexního řešení.
Michal Hlaváček (Národní rozpočtová rada) — Upozornil, že reforma třetího pilíře nevyřeší fiskální problémy prvního pilíře v příští dekádě.
Tomáš Salomon (Česká spořitelna) — Apeloval na jednotnou politickou komunikaci k občanům.
Politici (H. Ančincová, B. Činčila, P. Nacher, J. Papajanovský) — Shodli se na nutnosti nadstranického přístupu a komplexnosti reformy.
Výsledek
Jednání nevedlo k formálnímu hlasování, ale potvrdilo široký konsenzus na potřebě reformy třetího pilíře. Účastníci se shodli na klíčových principech: zavedení strategie životního cyklu, nutnost snížení poplatků, zatraktivnění systému pro mladé a potřeba širší politické shody. Diskuse nyní přechází do fáze očekávání konkrétního návrhu z Ministerstva financí.
Výrazné momenty
13. 4. 2026
Kulatý stůl „Penzijní fondy a reforma jejich fungování v ČR“
Výnos a poplatky jsou spojené nádoby; čím větší je poplatek, tím menší bude dlouhodobě dosažený výnos.
Lukáš Nádvorník, IDEA - CERGE-EI · 3/06:03
13. 4. 2026
Kulatý stůl „Penzijní fondy a reforma jejich fungování v ČR“
Pokud neuděláme nějaké zásadnější řešení, tak řešíme jen problém, jak snížit poplatky, ale neřešíme systémový úkol.
Miroslav Zámečník, ekonom · 7/08:09
13. 4. 2026
Kulatý stůl „Penzijní fondy a reforma jejich fungování v ČR“
V roce 2024 stál státní příspěvek na penzijní spoření 18,5 miliardy korun, je otázkou, zda stát za tyto peníze dostává to, co chce.
Michal Hlaváček, Národní rozpočtová rada · 9/07:10
Kontroverzní výroky
13. 4. 2026
Kulatý stůl „Penzijní fondy a reforma jejich fungování v ČR“
- Kdo:
- Karel Svoboda (zástupce sektoru)
- Co:
- Argumentoval, že srovnávat české fondy se švédskými je zavádějící kvůli odlišnému regulačnímu rámci a nákladům na akvizici klientů.
- Proč:
- Politicky citlivé, protože zpochybňuje hlavní argument expertů z IDEA o neefektivitě českých poplatků.
Karel Svoboda, sektor penzijních fondů · 11/00:00
13. 4. 2026
Kulatý stůl „Penzijní fondy a reforma jejich fungování v ČR“
- Kdo:
- Libor Dušek (UK) a Lukáš Nádvorník (IDEA)
- Co:
- Debata o tom, proč se v ČR nedaří zavést „defaultní“ nastavení (opt-out). Dušek tvrdí, že jde o nedostatek politické odvahy a imaginace.
- Proč:
- Odkazuje na neschopnost politiků přijmout odpovědnost za automatické rozhodování za občany.
Libor Dušek, Univerzita Karlova · 14/00:00
Poznámky k přepisu
Přepis obsahuje místy nesrozumitelné pasáže způsobené automatickým přepisem (chybějící diakritika, useknutá slova). Obsah byl rekonstruován na základě logické návaznosti diskuse.