Sněmovna.DataTimes.cz/digest
1. 4. 2026Veřejné slyšenípřepis: dobrý3 citace2 kontroverze

Veřejné slyšení kandidátů nominovaných na volbu 6 členů RČT

Téma

Jednání bylo veřejným slyšením kandidátů na 6 uvolňujících se míst v Radě České televize. Cílem bylo představit kandidáty členům mediálního výboru Poslanecké sněmovny, umožnit jim prezentovat jejich vize a podrobit je dotazům poslanců. Slyšení probíhalo v rámci zákonného procesu volby nových radních, jejichž funkční období začíná v květnu 2026.

Jednání se zaměřilo na otázky nezávislosti médií veřejné služby, hospodaření České televize, vyváženosti zpravodajství, role ČT v digitální době a jejího vztahu k mladé generaci či regionům.

Hlavní body

  • Stanislav Berkovec: Zdůraznil potřebu konsenzu a spojování společnosti. Navrhl úpravu etického kodexu vzhledem k rozvoji internetu a sociálních sítí.

  • Petr Hampl: Kontroverzně navrhl, aby se ČT stala „vládním vysílačem“, který bude hájit zájmy státu a vlády.

  • Helena Bezděk-Fraňková: Zaměřila se na odbornost v oblasti legislativy a rozpočtu. Varovala před unáhlenými transformacemi.

  • Tomáš Netík: Zaměřil se na efektivitu a hospodárnost. Kritizoval nedostatečnou osvětu v oblasti finanční gramotnosti.

  • Milan Fritz: Jako advokát zdůraznil potřebu právního vzdělání v radě. Kritizoval nedůvěru veřejnosti v ČT.

  • Martin Chalupský: Prosazuje stabilitu a zklidnění atmosféry kolem ČT. Zdůraznil, že rada by neměla zasahovat do obsahu vysílání.

  • Hynek Čermák: Jako umělec zdůraznil význam původní tvorby pro budování kritického myšlení.

  • Jiří Baumrug: Bývalý předseda RČT, zdůraznil význam kontrolních pravomocí rady.

  • Tomáš Etzler: Bývalý zpravodaj CNN a ČT. Zaměřil se na nezávislost zpravodajství a nutnost neutralizovat pokusy o politické zásahy.

  • Tomáš Řehák: Obhájil své minulé působení v radě jako snahu o hledání kompromisů a dodržování zákona.

  • Petr Brozda: Kritizoval pokles důvěryhodnosti ČT a zdůraznil potřebu posílení regionálního vysílání.

  • Daniel Herman: Bývalý ministr kultury, zdůraznil roli médií v komunikaci a vytváření společenského souladu.

  • Petr Husák: Zaměřil se na zkušenosti z porevoluční žurnalistiky a potřebu nezávislé kontroly.

  • Jana Frank: Kritizovala současnou úroveň tvorby a navrhla větší důraz na efektivitu a podporu umělců.

  • Petr Ján: Kritizoval hospodaření ČT a vysoké náklady na sportovní přenosy.

  • Jakub Jira: Zaměřil se na mladou generaci a potřebu inovací v online obsahu a streamovacích službách.

  • Anna Koller: Zdůraznila právní odpovědnost a potřebu rady jako stabilního, nestranného orgánu.

  • Miroslav Sovják: Kritizoval nedostatek originality v tvorbě ČT a přílišnou snahu kopírovat komerční formáty.

  • Martin Konrád: Nabídl manažerský pohled na efektivitu a posílení vzdělávací a osvětové funkce ČT.

  • Kamil Machart: Zdůraznil význam tvorby pro děti a menšiny, kterou komerční sektor nepokryje.

  • Luboš Ksaver Veselý: Obhájil své působení v radě a navrhl návrat kanálu ČT3 pro seniory.

  • Marek Vých: Zaměřil se na nákladový kontroling a efektivitu rozpočtu.

  • Oldřich Kužílek: Specialista na transparentnost a svobodu projevu, zdůraznil roli satiry v mediálním prostoru.

  • Nina Nováková: Zaměřila se na vzdělávání a potřeby seniorů, zdůraznila svou nezávislost.

  • Veronika Sedláčková: Bývalá novinářka, zdůraznila význam veřejnoprávnosti a potřebu efektivního managementu.

  • Petr Orsák: Diskutoval o krizi reprezentace a nutnosti inovací v obsahu pro různé skupiny diváků.

  • Lucie Plíšková: Zaměřila se na efektivitu a lepší využití stávajících projektů (např. ČT Edu).

  • Vojtěch Razima: Zaměřil se na kontrolu financí a dodržování zákona.

  • Jiří Šléger: Sportovec, zdůraznil význam sportovního vysílání pro společnost.

  • Roman Bradáč: Obhájil své minulé kroky v radě a zdůraznil nutnost posunu ČT do digitální éry.

Výsledek

Formální rozhodnutí o volbě radních nebylo na tomto slyšení učiněno; to proběhne v rámci následného jednání mediálního výboru. Dominujícím postojem kandidátů byla shoda na nezastupitelnosti ČT, avšak s rozdílnými názory na míru její efektivity, způsob financování a míru nezávislosti na politických vlivech.

Výrazné momenty

Screenshot — Lucie Plíšková
Veřejné slyšení

1. 4. 2026

Veřejné slyšení kandidátů nominovaných na volbu 6 členů RČT

Česká televize musí být efektivní ve výrobě, v hospodaření, v práci s lidmi a ve využívání moderních technologií.

Lucie Plíšková · 43/00:00

Sněmovna.DataTimes.cz/digest
KontextJde o subjektivní politický názor na management instituce. Hospodaření České televize je pravidelně auditováno a podléhá kontrole Dozorčí komise Rady ČT dle zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi.
Screenshot — Lucie Plíšková
Veřejné slyšení

1. 4. 2026

Veřejné slyšení kandidátů nominovaných na volbu 6 členů RČT

Pokud mají být média hlídacím psem demokracie, pak by měla rada být hlídacím psem České televize.

Lucie Plíšková · 43/01:21

Sněmovna.DataTimes.cz/digest
KontextTento výrok reflektuje zákonné nastavení, kdy Rada ČT je orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a vysílání programu ČT. Její pravomoci jsou vymezeny zákonem č. 483/1991 Sb.
Screenshot — Pavel Matocha
Veřejné slyšení

1. 4. 2026

Veřejné slyšení kandidátů nominovaných na volbu 6 členů RČT

Česká televize není jen zpravodajství a publicistika, ale také hraná tvorba, dokumentární tvorba a sportovní vysílání.

Pavel Matocha · 32/02:04

Sněmovna.DataTimes.cz/digest
KontextTvrzení je fakticky správné. Podle § 2 zákona č. 483/1991 Sb. je ČT povinna poskytovat objektivní informace a vytvářet programy, které zahrnují široké spektrum žánrů včetně kultury, vzdělávání, sportu a zábavy.

Kontroverzní výroky

Screenshot — Petr Hampl
Kontroverze · Veřejné slyšení

1. 4. 2026

Veřejné slyšení kandidátů nominovaných na volbu 6 členů RČT

Petr Hampl navrhl, aby se ČT stala „vládním vysílačem“ podřízeným demokraticky zvolené vládě.

Proč:
Jde o přímý útok na princip nezávislosti veřejnoprávních médií, což je v rozporu se zákonem o ČT.

Petr Hampl · 3/00:00

Sněmovna.DataTimes.cz/digest
Faktický kontextNávrh je v přímém rozporu se zákonem č. 483/1991 Sb., který definuje ČT jako nezávislou instituci sloužící veřejnosti. Princip nezávislosti veřejnoprávních médií je rovněž ukotven v judikatuře Ústavního soudu ČR.
Screenshot — Jana Frank
Kontroverze · Veřejné slyšení

1. 4. 2026

Veřejné slyšení kandidátů nominovaných na volbu 6 členů RČT

Jana Frank označila část umělců za „přisáté na stát“ a navrhla, aby si našli jinou práci.

Proč:
Vyvolalo to debatu o roli ČT při podpoře menšinové a nekomerční tvorby.

Jana Frank · 20/04:05

Sněmovna.DataTimes.cz/digest
Faktický kontextJde o hodnotový soud. Financování umělecké tvorby prostřednictvím ČT probíhá na základě zákonné povinnosti ČT podporovat českou audiovizuální tvorbu a nezávislé producenty, nikoliv o přímé státní dotace umělcům.

Poznámky k přepisu

Přepis obsahuje četné chyby v diakritice, useknutá slova a halucinace (opakující se fráze typu „Výboru 6 členů RČT“). Obsah byl rekonstruován z kontextu.

Akce č. 2795Přepis: 51/51 částí (whisper-large-v3)Souhrn: gemini-3.1-flash-liteVytvořeno: 29. 5. 2026